Martin King-Hoolifan
Martin King - Hoolifan
Kniha Martina Kinga, Hoolifan, je pribehem fanouška londýnské Chelsea. King v ní popisuje velkou etapu svého života, od ranného dětství kdy chodil jeste na základku, až po dobu kdy uz je dospely a ma syna. Krasne je videt, jak se clovek v prubehu zivota s vekem meni ve svem chováni. V prvních kapitolách objasní čtenarum proc zrovna Chelsea. Kluci ve skole meli na taskach a sesitech jmena riznych tymu, ManU, Leeds, Liverpool, ale kdo to myslel s chozenim na fotbal vazne, byla tu jedina moznost, Chelsea. Dalsim umocnenim obliby blues u Kinga byl napis vyrytý na autobusové zastavce. Chelsea bouda, Chelsea kluci, Chelsea kluci, jsou nejlepší v noci. Navic k Chelsea tihl i jeho otec. Pred prvnim zapasem v zivote na ktery sel citil vzruseni a po nem euforii. Jeho první zápas venku byl pohárový match Luton-Chelsea. Tam byl poprvé svědkem velkých výtržností. Tento zážitek ho ovlivnil a zmenil. Výtržnosti začal s narůstajícím věkem více a více vyhledávat. Prožíva problémy, které zná asi každý fanda. Neochotu rodičů ho na fotbal pouštět. Dále musí dělat spoustu veci aby na fotbal mohl a tak. Postupem času si nachází partu podobně založených kamarádů a podílejí se na výtržnostech pred, pri i po zapasech. Nejvíce vzpomíná na utkání s Millwalem. V mládí měl z chuligánů Millwalu panickou hrůzu, jelikož mel za to, ze jsou to dvoumetrovy stotricetikilovy hovada chodici v bande s haky misto rukou. To ale postupem casu preslo a na strety s Millwalem se moc těšil. Detailně popisuje velké množství akcí, jako je treba 5 hodinova cesta vlakem bez oken v zime do Southamptonu, zapaleni vlaku pri ceste nekam, pobyt v kotli soupere, obsazovani souperovych kotlu, sarvatky s policii, dale na zahnání presily v podchodu jen diky tomu, ze pri pruchodu strasne kriceli a tim navodili dojem ze je jich tam moc, na cestu a stret v mýty opojeném parku ve Vídni o kterém píše, ze cestou na stadion museji projit jakymsi lunaparkem a pak parkem, kde maji pocit, ze chuligani soupere mohou byt doslova kdekoliv. Popisuje take hovory s celniky pri vyjezdech do Evropy. Na otazku jak se tesi na fotbal odpovida slovy: Jaky fotbal, ja jedu do jižní Francie na ochutnavku vína. Celník se s nim loucí vetou at se vam ve Vidni libi a at vyhrajete. Postupem casu si bere svoji dlouholetou pritelkyni za zenu a splodi spolu take syna. Pritelkyne a pak manzelka v jedne osobe to s nim taky nema lehke. Napriklad rika Kingovy aby zustal doma, ze prijede maminka ale on ma o svem programu jasno. No a co kua, hraje Chelsea, jdu na fotbal. Na konci knihy popisuje jak ho zasahly udalosti te doby. Zlomem byl zanik legendarni Boudy na Chelsea. Tribuny kam dlouha leta chodil, kvuli tragedii na jednom z jinych stadionu, kvuli ktere se museli v cele Anglii zrusit sektory na stani a cely stadion osadit sedadly. Kniha konci ve chvily, kdyz se hlavni hrdina zacina s narustajicim vekem do vytrznosti zapojovat cim dal min az prestane na fotbal na nejaky cas chodit uplne. Posledni veci kterou v dile popisuje je jak vzal na Chelsea poprve sveho syna a na tomtez zapase potkal take chlapika ktery ho kdysy zachranil pred bandou nepritele. kdyz ho schoval u sebe v trafice. Posledni veta knihy vysvetluje jeji nazev. Syn se taze taty Kinga: Tati a ty ses hooligan nebo fanousek? Ja? Zapremysli King. Ja jsem HOOLIFAN.