Vita vas LukasRWP

Poprvé jsem se s florbalem setkal na prvním stupni základky, a docela jsem si tento pro me novy sport oblibil. Pote moje kontakty s florbalem ustaly a dále jsem se s ním setkal až někdy v 8. nebo 9.třídě. To jsme ho začali hrávato tělocvik docela pravidelně a navíc hodně spolužáků ho hrálo závodně. Zlom nastal v půlce devítky kdy nám vyhořela hala na ping pong která byla na zimáku a muselo by se na trejny až do cikánskýho Dubí. To se mi nechtelo a tak jsem kariéru stolního tenisty vyměnil za kariéru florbalovou. Zašel jsem si tedy do SVČ Kladno a tam oslovil legendu kladenského florbalu a mého budoucího prvního kouče, notorika první třídy a výborného člověka Jardu Šedivýho, jestli by nebylo možný abych navštěvoval florbalový kroužek na 13zš který středu co středu právě Jarda vedl. Ten řek že není problém a tak jsem ve středu 15.ledna 2003 poprvý přišel na florbalový trenink. Z prvního treninku jsem si odnesl dva cenné poznatky. Ze mi jdou nájezdy a že s touhle florbalkou díru do florbalovýho světa neudělam:D Tak jsem si koupil kvalitnější náčiní značky Canadien se kterým už se solidnějš hrát dalo. To mi vydrželo asi 4 měsíce do doby, než sem v návalu vsteku fláknul čepelí o zem a zlomil jí. V den tréninku. Rychle jsem tedy sjel do Spinfla na Hradčanskou (sice jsem zasponzoroval Tatran, ale nebylo to naposledy, co se dá dělat:) a koupil si novou čepel Blade EVO 2 po vzoru Máry Vágnera, který měl taky takovou. Horko těžko se mi povedlo čepel namontovat a mohlo se hrát dál. Po prázdninách mi bylo sděleno, at už kroužek nenavštěvuju, at chodim do závodního celku tehdejšího FLK Maják Kladno. Tou dobou jsem byl ještě díky příznivému datu narození starší zák a tak jsem hrál za starší. To jsme trénovali ještě se Šedivkou v BIOSCE na Palachovy. Tou dobou se nezřídkakdy stalo, že Jarda nepřisel na pratelak a kdyz jsem mu volali tak nam hlasem poznamenanym nejakyma promilema vzkazal at neotravujeme, ze dneska neprijde:D O vánoční prázdniny jsem absolvoval první trejn as juniorama a to bylo jak jinej svět. 3x rychlejší a tvrdší, prostě něco jinýho než na co jsem byl zvyklej. Poté už mě netrénoval Jarda, ale Hrana se Šikym, se kterým hraju ted v tymu a je o 8 mesicu mladsi nez ja!!!! Koncem roku mi bylo sděleno, že už jsem starej a ze uz v zakach nemam co delat a pac Majak dorost nemel, sel jsem hned do junioru. Tam jsem se mel moznost setkat treba s Románkem, Hranou, Standou, Huhem a Vendysem. Byla to velká škola. Poté se trenéři prostřídali, pan Urban, Vysloužil a pak zase pan Urban. Chvíly me trenoval i Vendys. Minulou sezonu se z Majaku a konkurenčních stochovských Potápeců stal nový celek FBC Kladno a pro me to byla opět nová motivace. Vše začalo být profesionálnější a lepší a i nový coach Lipi, který mi původně do oka nepad, pac mi rikal jako jedinymu prijmenim, ne prezdivkou, sliboval větší profesionalitu našeho florbalového snažení. Ledy ale roztály při osobním pohovoru mě a Lipiho a od té doby je náš vztah z mé strany v nejlepším pořádku. Krize nastala když jsem byl nejprve povolán na Czech open 2006 ke kterému směrovalo vsechno me snazeni o 3 mesicni letni pripravu a posléze z nominace na nej vyskrtnut. Tou dobou jsem mel i nutkáni skoncit. Ale udelal jsem moudrejsi rozhodnuti a usmyslel jsem si, ze od ted se budu florbalem pouze bavit a ze se to nejak vyvrbí. Vyvrbilo se to celkem dobře a cítil jsem zeto pozvolna bude lepší. Na první turnaj na Kladne jsem nominovan nebyl, dale jsem byl na jeden turnaj mimo ČR a pak jsem jen zahříval lavičku. Zlom nastal po novém roce kdy jsem se začal objevovat občas na hřisti bve třeti tretine. Serii domácích zápasů jsem kvuli vyroze smeškal. Snažil jsem se dát do kupy, ale tyden je moc kratka doba nabrat fyzicku a sily po 38,5 teplote. Kdyz uz se zdalo, ze je vse ok, absolvoval jsem rozcvicku proti Vinohradum a vedel ze je zase zle. A byl jsem v tom znova a domácí zapas s Kadani, posledni domaci v sezone byl ztracenej. Absolvoval jsem ho v pozici Lipiho asistenta abych mohl byt aspon s klukama na stridacce. Taky jsem obcas nebo vyfotil a obohatil klubovy archív:) Poslední dva treninky me zastihly v nebývale pohode, strelecke i psychicke a bylo to v pravy cas. Pred poslednim zapasem sezony proti nenavidenemu Future. Navic coach posledni trenink pred zapasem, kde se nas seslo akorat na 2 utoky a golman, ze budeme hrat tak jak sme hrali dneska na trejnu. Mel jsem tedy jistotu zakladu a moh se pripravovat na poseldni match ktery jsem si chtel uzit a mel byt zadostiucinenim za celou sezonu. Match byl naplanovan na patek 13. dubna do nami neprilis milovane radlické nafukovacky. Ten den jsem delal i písemnou maturitu a tak jsem ji poté v baru zapil jen colou:Dale to mi jako "profikovy":D nevadilo. Doma jsem jeste dostal otazku co si jako beru s sebou. S usmevem jsem ospovedel ze formu, ta mi staci. Dobra nalada me neopoustela ani na miste srazu pred odjezdem. U ESSA jsem si koupil Pepsi v plechu a po vypiti sem pravil smerem ke kapitanovi Šikymu:Tohle je Future a plechovku jsem rozmackal. Mno smichy se kapo malem potrhal:D Forma me neopustila ani proti Future a poprvé v sezone jsem se zapsal do strelecke listiny. To je zhruba cely prurez mou dosavadni florbalovou karoerou. Doufam ze i v dalsich letech bude o cem psat a na co vzpominat.